Jak to mají dívky?
Již v dětství si chlapci i dívky všímají rozdílů mezi mužským a ženským tělem. Zjišťují, že odlišný vzhled mají především pohlavní orgány. V období dospívání si těchto tělesných rozdílů všímají podrobněji a také se více a důkladněji věnují zkoumání vlastního těla.
Vnitřní a vnější pohlavní orgány
Při popisování rozdílů mezi dívkami a
chlapci se často uvádí, že zatímco chlapci mají své pohlavní orgány na
povrchu těla, u dívek jsou "schované" uvnitř. To však není zcela přesné,
protože nejen u chlapců, ale i u dívek je pohlavní ústrojí tvořeno jak
vnitřními, tak i vnějšími pohlavní orgány.
Vnější pohlavní orgány
Vnější pohlavní orgán dívek a žen se nazývá vulva. Nachází se mezi stehny a tvoří ji dva záhyby kůže vyplněné tukem, které se nazývají velké stydké pysky (labia majora). Mezi velkými stydkými pysky se nachází tzv. stydká štěrbina (viz obrázek vlevo). Tato štěrbina se nemusí nacházet přesně uprostřed a nemusí být ani zcela rovná, protože v přírodě jsou různé nerovnoměrnosti celkem běžné.
Také velké stydké pysky mohou mít různou velikost (do určité míry to souvisí i s množstvím podkožního tuku). Při jejich roztažení se objeví malé stydké pysky (labia minora), které jsou pokryté sliznicí, a proto mají odlišné zbarvení než velké stydké pysky.
Někdy se vulva nepřesně označuje jako
vagína. Ve skutečnosti je však vagína (neboli pochva) součástí
vnitřních pohlavních orgánů a je uložena uvnitř těla v oblasti malé
pánve. To, co je vidět na povrchu těla ženy či dívky, tedy není vagína,
ale vulva.
V horní části vulvy, mezi malými stydkými pysky, se nachází klitoris (poštěváček), což je drobný orgán zakrytý kožním záhybem. V dětství a na počátku puberty je tento záhyb výraznější než v dospělosti. Při pohlavním vzrušení se tkáň klitorisu naplní krví, zvětší se a zpevní. Díky tomu se klitoris částečně vynoří z kožního záhybu, kterým je v klidovém stavu překrytý. Zvětšení a napřímení klitorisu je u žen a dívek jakousi obdobou erekce penisu u mužů a chlapců, i když v menším měřítku.
Klitoris představuje eroticky nejcitlivější část pohlavních orgánů ženy či dívky. Dokonce i velmi lehké dotýkání této části těla může po krátké době vést k dosažení příjemných pocitů.
Kožní záhyb nad klitorisem se někdy označuje jako předkožka (praeputium clitoridis). Mezi tímto záhybem a klitorisem se nachází uzdička (frenulum).
Klitoris představuje eroticky nejcitlivější část pohlavních orgánů ženy či dívky. Dokonce i velmi lehké dotýkání této části těla může po krátké době vést k dosažení příjemných pocitů.
Kožní záhyb nad klitorisem se někdy označuje jako předkožka (praeputium clitoridis). Mezi tímto záhybem a klitorisem se nachází uzdička (frenulum).
Umístění vnějších pohlavních orgánů
Malé stydké pysky, klitoris, záhyb nad klitorisem i okolí poševního vchodu se nachází mezi velkými stydkými pysky, které k sobě v poloze vestoje většinou přiléhají, čímž vytvářejí tzv. stydkou štěrbinu.
Pokud si dívka z nějakých důvodů potřebuje své vnější pohlavní orgány důkladněji prohlédnout, zpravidla k tomu používá zrcátko.
Co je to Venušin pahorek?
V horní části vulvy se nad velkými stydkými pysky nachází vyvýšenina, pro kterou se někdy používá poetické označení "Venušin pahorek" neboli hrma
(na obrázku vpravo).
V dětství hrma vybíhá výrazně dopředu (tvoří výraznější
hranu nad stydkou štěrbinou), zatímco v dospělosti je spíše plochá.
Mezi malými stydkými pysky se nachází dva otvory. Menší z nich se nazývá ústí močové trubice a odchází jím z těla moč. Druhý, níže umístěný otvor, zvaný poševní vchod, vede do pochvy, která již tvoří součást vnitřních pohlavních orgánů. Prostor mezi malými stydkými pysky, v němž se nacházejí zmíněné dva otvory, se také nazývá poševní předsíň (vestibulum vaginae). V poševní předsíni se rovněž nachází vyústění několika žlázek v podobě drobných, otvůrků. Jedná se o tzv. Skeneho a Bartholiniho žlázky, v nichž se tvoří čirá tekutina sloužící ke zvlhčení pohlavních orgánů.
Poševní vchod je překrytý blánou zvanou hymen (někdy se také ne zcela přesně nazývá "panenská blána"). V hymenu se nachází kruhový či oválný otvor, někdy může být takových otvorů i více.
Nejčastěji při prvním pohlavním styku se otvor v hymenu rozšiřuje všemi směry, tedy nahoru, dolů i do stran. Přitom dochází ke vzniku trhlinek na okrajích hymenu, z něhož poté zůstávají tzv. carunculae hymenales, což jsou drobné výběžky po obvodu poševního vchodu.
Nejčastěji při prvním pohlavním styku se otvor v hymenu rozšiřuje všemi směry, tedy nahoru, dolů i do stran. Přitom dochází ke vzniku trhlinek na okrajích hymenu, z něhož poté zůstávají tzv. carunculae hymenales, což jsou drobné výběžky po obvodu poševního vchodu.
Obrázek vlevo:
1) hymen s kruhovým otvorem
2) hymen s oválným otvorem
3) hymen s přepaženým otvorem
4) carunculae hymenales
Některé mladé dívky mají obavy z toho, že "protržení" hymenu při prvním pohlavním styku je bolestivé. Ve skutečnosti se však většinou nejedná přímo o "protržení" hymenu, nýbrž o rozšíření otvoru, který se v něm nachází. Pokud dívka při prvním pohlavním styku cítí bolest, její příčinou zpravidla není porušení hymenu (který ostatně obsahuje jen velmi malé množství nervových zakončení), ale nedostatečné zvlhčení pohlavních orgánů nebo příliš silné svalové napětí v dolní části těla.
Dříve se "neporušený" hymen považoval za důkaz toho, že dívka dosud neměla pohlavní styk. Avšak k rozšíření otvoru v hymenu může dojít i jinak než při pohlavním styku, takže není pravdou, že dívka, která dosud neměla pohlavní styk, musí mít hymen neporušený.
Jen ve zcela výjimečných případech otvor v hymenu zcela chybí. Jedná se o vrozenou vadu, kterou lze napravit operací zvanou hymenotomie, při níž je otvor v hymenu vytvořen chirurgicky.
V posledních letech narůstá počet dívek či mladých žen, které si nechávají otvor v panenské bláně chirurgicky rozšířit, protože mají obavy z obtíží či nepříjemných pocitů při prvním pohlavním styku (takovýto zákrok provádějí některé soukromé gynekologické kliniky). V naprosté většině případů je však podobný zákrok zbytečný a dívku či mladou ženu jen zbytečně zatěžuje.
Perineum
Oblast mezi pohlavními orgány a řitním otvorem se nazývá hráz neboli perineum. V podélném směru vede přes hráz výrazný kožní šev zvaný raphe (vyslovuje se [rafé]), který se táhne mezi pohlavními orgány a okrajem řitního otvoru. Zatímco u některých žen a dívek vypadá raphe jen jako úzký tmavší proužek na kůži, u jiných je tento proužek více či méně vystouplý.
Na obrázku vlevo je vulva při rozevření velkých stydkých pysků:
1 - velké stydké pysky
2 - klitoris
3 - malé stydké pysky
4- ústí močové trubice
5 - poševní vchod
6 - řitní otvor (není součástí vulvy)
Hygiena vnějších pohlavních orgánů
Protože vnější pohlavní orgány jsou poměrně členité a obsahují množství kožních záhybů, je třeba věnovat dostatek pozornosti jejich každodenní hygieně. Více informací najdeš na stránce "Intimní hygiena dívek".
Protože vnější pohlavní orgány jsou poměrně členité a obsahují množství kožních záhybů, je třeba věnovat dostatek pozornosti jejich každodenní hygieně. Více informací najdeš na stránce "Intimní hygiena dívek".
Vnitřní pohlavní orgány
Ženské (dívčí) vnitřní pohlavní orgány jsou vaječníky (1), v nichž se nacházejí ženské pohlavní buňky - vajíčka. Na rozdíl od chlapců a mužů, v jejichž varlatech se mužské pohlavní buňky neboli spermie vytvářejí průběžně od puberty až do konce života, u dívek dochází k tvorbě vajíček pouze během nitroděložního vývoje (tj. během vývoje před narozením), kdy se v těle dívky vytvoří rezerva přibližně 400 000 nezralých vajíček.
Většina z nich však zaniká a pouze menší část vajíček (přibližně jedno z tisíce!) začíná od puberty dozrávat, a to zpravidla po jednom a v cyklu 28 dní. Tento proces se nazývá ovulace. Ve vaječnících se také tvoří ženské pohlavní hormony - progesteron a estrogeny.
Ženské (dívčí) vnitřní pohlavní orgány jsou vaječníky (1), v nichž se nacházejí ženské pohlavní buňky - vajíčka. Na rozdíl od chlapců a mužů, v jejichž varlatech se mužské pohlavní buňky neboli spermie vytvářejí průběžně od puberty až do konce života, u dívek dochází k tvorbě vajíček pouze během nitroděložního vývoje (tj. během vývoje před narozením), kdy se v těle dívky vytvoří rezerva přibližně 400 000 nezralých vajíček.
Většina z nich však zaniká a pouze menší část vajíček (přibližně jedno z tisíce!) začíná od puberty dozrávat, a to zpravidla po jednom a v cyklu 28 dní. Tento proces se nazývá ovulace. Ve vaječnících se také tvoří ženské pohlavní hormony - progesteron a estrogeny.
U ženy nebo pohlavně zralé dívky se jednou za 28 dní uvolní jedno vajíčko, které se přesouvá do vejcovodu (2), což je trubice, která zajišťuje spojení vaječníku s dělohou. Vejcovody a vaječníky však nejsou spojeny pevně a trvale. Pouze v určité části ovulačního cyklu se rozšířený okraj vejcovodu přiblíží k vaječníku a rozevře se, aby mohl zachytit uvolněné vajíčko. Ve vejcovodu může po předchozím pohlavním styku dojít k oplození vajíčka mužskou pohlavní buňkou - spermií. Pokud je vajíčko oplozeno, usazuje se na stěně dělohy (3), kde se dále vyvíjí. Pokud vajíčko není oplozeno, vychází z těla během menstruace. Více informací o menstruačním cyklu najdeš na stránce Menstruace.
Děloha je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny silnými svaly. Měří jen několik centimetrů, ale během těhotenství se postupně zvětšuje až na třicetinásobek své běžné velikosti. Děloha je zakončena děložním krčkem neboli děložním hrdlem vedoucím do pochvy neboli vagíny (4).
Děloha je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny silnými svaly. Měří jen několik centimetrů, ale během těhotenství se postupně zvětšuje až na třicetinásobek své běžné velikosti. Děloha je zakončena děložním krčkem neboli děložním hrdlem vedoucím do pochvy neboli vagíny (4).
Pochva má tvar trubice, která se směrem k vnitřním pohlavním orgánům mírně rozšiřuje. Stěny pochvy jsou hladké a neobsahují žádné žlázky ani vývody. Délka či "hloubka" pochvy činí u dospívající dívky
přibližně 7 až 9 cm, u dospělé ženy okolo 9 až 11 cm. V podélném směru je pružnost pochvy poměrně nízká, zato do šířky je tento orgán vysoce flexibilní (při porodu tudy přichází na svět dítě). Vnitřní prostředí pochvy je vlhké, v klidovém stavu obsahuje 1 až 4 mililitry tekutiny.
Prsy
Ženská prsy (používá se i tvar prsa, případně i výraz ňadra) jsou tvořeny tukovou tkání a mléčnými žlázami. Na vrcholku prsu se nachází bradavka, která je obklopena prsním dvorcem. Prsní dvorec má podobu tmavšího kroužku okolo bradavky.
Zatímco v dětství před pubertou je dívčí hrudník plochý a prsní bradavky mají stejný tvar a velikost jako u chlapců, od věku okolo 10 až 11 let nastává vývoj prsů.
Podrobnější informace o vývoji prsů najdeš na stránce Co se děje s dívkami.