Týrání a pohlavní zneužívání
Různí lidé mají různé názory na způsob výchovy dětí a dospívajících. Někteří rodiče svým potomkům dovolí téměř cokoliv, jiní jsou naopak až přehnaně přísní a často sahají k tělesným trestům. Zde však existují určité hranice, které nikdo nesmí překročit.
Týrání dítěte spočívá v tom, že rodiče nebo jiní dospělí (vychovatelé, učitelé) zacházejí s dítětem hrubě a násilně. Za týrání lze považovat i nepřiměřené trestání dítěte. Přitom za dítě se považuje každý, komu ještě nebylo 18 let.
Za týrání lze považovat takové trestání, které je nepřiměřené. Přitom týrání nemusí spočívat jen v bití. Za násilí se dá považovat třeba i to, když je dítě opakovaně zavíráno (třeba do sklepa) nebo mu rodiče opakovaně berou jeho oblíbené věci nebo mu zakazují jeho oblíbené činnosti. To se samozřejmě netýká takových věcí a činností, které ohrožují život nebo zdraví dítěte (jako například alkohol nebo kouření). V takovém případě jsou rodiče naopak povinni své děti chránit.
Rodiče, kteří své děti týrají, se často spoléhají na to, že se nikdo nic nedozví.
"Když mě zavřou, tak TY skončíš v dětském domově!"
Pohlavní zneužívání dětí je závažná věc. Spočívá v nevhodném sexuálním chování dospělého člověka vůči dítěti.
Patří sem například osahávání intimních míst (mezi nohama, na zadku a na prsou), pokus o pohlavní styk, masturbace dospělého v přítomnosti dítěte, nemravné návrhy a také například pouštění pornografie.
Takové jednání dospělého (nebo i dospívajícího, který již dovršil věkové hranice 15 let) k dítěti mladšímu patnácti let je trestné!
Lidé, kteří děti zneužívají, často vyhrožují, že pokud to dítě někomu řekne, tak mu ublíží. Často však také jen spoléhají na to, že jejich oběť nikomu nic neřekne, protože se bude stydět, nebo i bát.
Když už se někdo stane obětí pohlavního zneužívání, měl by se svěřit nějakému dospělému člověku, kterému důvěřuje. Nejlépe rodičům. Pokud se před rodiči stydí, může poprosit o pomoc třeba školního psychologa nebo výchovného poradce. Nebo staršího bratra či sestru, pokud už jsou dospělí.
Stydět by se ale měl ten, kdo ubližuje mladšímu a slabšímu, a ne ten, kdo se stal obětí špatného jednání!
Je těžké s někým mluvit o pohlavním zneužívání. Na druhou stranu - pokud oběť zneužívání překoná strach a stud, tak pomůže odhalit nebezpečného člověka. A tím vlastně pomůže chránit další děti nebo dospívající před stejně nepříjemnými zážitky, jaké sám prožil.
Pokud si chceš o svých problémech s někým promluvit, ale přitom se bojíš
prozradit své jméno, můžeš se obrátit na některou z linek bezpečí,
například:
Linka bezpečí - tel. 116 111 (volání zadarmo)
Linka důvěry Dětského krizového centra - tel. 241 484 149
