Menstruace
Menstruační cyklus souvisí s dozráváním ženských pohlavních buněk - vajíček. Jednou měsíčně (přesněji řečeno, jednou za 20 až 35 dní, v průměru pak jednou za 28 dní) dozraje v těle ženy či pohlavně dospívající dívky jedno vajíčko. Někdy to mohou být i dvě vajíčka najednou. Dozrálé vajíčko pak putuje vejcovodem, kde může dojít k jeho oplodnění. Oplodněné vajíčko se usazuje v děloze. Pro každé vajíčko se v děloze předem připraví měkká výstelka, ze které může čerpat potřebné živiny.
Jak probíhá menstruační cyklus?
Tzv. "nultá fáze" menstruačního cyklu trvá obvykle jen několik hodin, nanejvýš 1 den. Během této fáze se stahují (smršťují) svalová vlákna ve stěnách dělohy, čímž se výrazně sníží přítok krve do vnitřní vrstvy děložní sliznice. V důsledku nedostatečného prokrvení tato vrstva děložní sliznice odumírá. Po několika hodinách se svalová vlákna ve stěnách dělohy náhle uvolní, čímž vznikne naopak překrvení. Díky tomuto překrvení se odumřelé zbytky sliznice uvolňují, aby byly následně odplaveny z těla menstruačním krvácením.
Po této "nulté" fázi nastává první fáze menstruačního cyklu neboli fáze deskvamační. Obvykle trvá jeden až čtyři dny. Během této fáze dochází k menstruačnímu krvácení (v podstatě se jedná o menstruaci "v užším slova smyslu", v jakém ji znáš např. z televizních reklam na příslušné hygienické potřeby). Množství krve, které opouští tělo ženy či dívky během menstruace, činí přibližně 30 až 80 mililitrů. Rozsah menstruačního krvácení závisí na tělesné hmotnosti ženy či dívky, obvykle se uvádí, že na každý 1 kilogram tělesné hmotnosti ženy připadá přibližně 1 mililitr krevní ztráty.
Druhá fáze cyklu se nazývá fáze regenerační. Trvá přibližně dva dny. Dochází při ní k obnově (regeneraci) vnitřní vrstvy děložní sliznice.
Třetí fáze se označuje jako fáze proliferační. Trvá přibližně 10 dní. V této fází dochází k dalšímu rozvoji vnitřní vrstvy děložní sliznice.
Konečně čtvrtá fáze neboli fáze sekreční celý cyklus uzavírá tím, že vnitřní vrstva děložní sliznice dozrává. V této fázi jsou vytvořeny nejlepší podmínky pro uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze. Nedojde-li k oplození vajíčka, dochází přibližně po 10-ti až 14-ti dnech k zahájení "nulté fáze" dalšího menstruačního cyklu.
K podobným změnám jako na sliznici
dělohy dochází také na sliznici pochvy, avšak neprobíhá zde deskvamační
fáze, tj. nedochází zde ke krvácení. Menstruační krev sice pochvou
prochází, avšak pochází z dělohy, nikoli z pochvy. K určitým změnám
dochází během menstruačního cyklu rovněž v mléčných žlázách. Zde
samozřejmě k žádnému krvácení nedochází, avšak prsy ženy mohou být během
různých fází menstruačního cyklu různě citlivé.
Kdy začíná menstruace?
Nejčastějším věkem nástupu menarché je 12 až 13 let, avšak může se objevit i dříve (např. v 10-ti letech) nebo naopak později (třeba až v 15-ti letech).
Za předčasnou se považuje první menstruace v 9-ti letech, za opožděnou v 16-ti letech. U dnešních dívek se menarché dostavuje dříve, než tomu bylo v minulosti, řekněme v dobách našich babiček. To je pravděpodobně způsobeno lepší výživou a důkladnější zdravotní péčí.
Při prvních menstruačních cyklech ještě nemusí dozrávat vajíčko (jedná se o tzv. anovulační menstruační cyklus). Je to podobné, jako u dospívajících chlapců, v jejichž ejakulátu (spermatu) také nemusejí být hned od začátku obsaženy zralé a životaschopné spermie. To ovšem neznamená, že v pubertě nehrozí riziko předčasného početí!
Zpočátku je menstruace nepravidelná, to znamená, že se může dostavit méně často či naopak častěji, než jednou za 28 dní. Obvykle trvá dva až tři roky, než se menstruační
cyklus ustálí na obvyklých dvaceti až třiceti pěti (v průměru 28) dnech.
Výtok
Přibližně 6 až 18 měsíců před první menstruací se objevuje první výtok, tedy uvolňování většího či menšího množství tekutiny z pochvy. Uvedený časový rozestup mezi prvním výtokem a první menstruací však může být i kratší nebo delší.
Bezbarvý nebo bílý výtok je naprosto normální, pokud není doprovázen bolestí v podbřišku, svěděním či pálením. Nástup výtoku je dán hormonálními změnami, k nimž dochází v těle dospívající dívky. Samotný výtok tvoří součást "samočisticího" procesu, k němuž v pochvě dochází.
Je menstruace nepříjemná?
Menstruace je sice přirozený proces, ovšem vzhledem ke krvácení a změnám hormonální hladiny v průběhu menstruačního cyklu pro dívku představuje určitou zátěž. Navíc menstruace může být i bolestivá, jindy je spojena například s bolestmi hlavy a zad či jinými nepříjemnými projevy. Menstruace může mít odraz i v chování dívky, která může být v určité fázi cyklu nervózní a podrážděná, zejména když se dostaví výše popsané nepříjemné projevy. Lidé v jejím okolí by na takové projevy podrážděnosti měli reagovat s nejvyšší možnou ohleduplností.
Hygienické potřeby
Během té fáze menstruačního cyklu, v níž dochází ke krvácení, používá dívka či žena určité hygienické potřeby. Mohou to být buď vložky (1), nebo tampóny (2).
Tampóny i vložky je třeba z hygienických důvodů vyměňovat několikrát denně, pokud možno každé 3 až 4 hodiny. Tampóny se na rozdíl od vložek nemají brát na noc (do spaní). V době tzv. krvácivé fáze menstruace by dívka měla věnovat zvýšenou pozornost hygieně svých vnějších pohlavních orgánů.
Dříve se soudilo, že tampóny jsou vhodné pouze pro dívky, které již měly pohlavní styk. Při zavedení tampónu však nehrozí narušení panenské blány (hymenu), protože tato blána je většinou dostatečně pružná a k zavedení tampónu lze použít kruhový či oválný otvor, který se zpravidla nachází uprostřed hymenu. Používání tampónů je tudíž možné i u dívek, které dosud pohlavní styk neměly, pokud správně zvolí velikost tampónu a pokud jej do těla zavedou správným způsobem (zavádění tampónu nesmí být bolestivé) a při dodržování pravidel hygieny (mytí rukou před zavedením tampónu).
Pouze u některých dívek se po zavedení tamponu objevují nepříjemné pocity, které mohou trvat různě dlouhou dobu. Tyto nepříjemné pocity obvykle nesouvisí se samotným rozměrem tamponu, ale s nízkým stupněm jeho zvlhčení uvnitř pochvy. Zatímco před zavedením do těla je tampon tvrdý, teprve po zavedení začne absorbovat (vstřebávat) vlhkost z tělesných tekutin uvnitř pochvy, čímž se změkčuje.
U některých dospívajících dívek se však tyto tělesné tekutiny ještě neuvolňují v takovém objemu, jako u dospělých žen. Z tohoto důvodu se může stát, že tampon zůstává i po delší době od jeho zavedení do pochvy suchý a tvrdý, a proto jeho přítomnost v těle (a někdy i jeho vyjímání z těla ven) může způsobovat nepříjemné pocity. Popsané obtíže jsou však většinou jen dočasné.
Je všechno v pořádku?
Důvodem ke znepokojení je pouze příliš silné, příliš dlouho trvající (tedy déle než 7 dní po sobě) a příliš časté krvácení. Jedná se o tzv. pravidlo "třikrát příliš".
Mezi základní poruchy menstruačního cyklu patří:
- Dysmenorea - bolesti při během deskvamační fáze menstruace nebo i před jejím začátkem
- Oligomenorea - prodloužení intervalu menstruačních cyklů na déle než 35 dní (tj. 5 týdnů)
- Polymenorea - pokles intervalu menstruačních cyklů na méně než 21 dní (tj. 3 týdny)
- Hypermenorea - silné a prodloužené krvácení (deskvamační fáze trvá déle než 7 dní)
- Hypomenorea - slabé menstruační krvácení (deskvamační fáze trvá méně než 2 dny)
- Juvenilní metrorágie - krvácení mimo menstruační cyklus u dospívající dívky (důvodem může být např. hormonální nerovnováha, poranění, zánětlivé onemocnění a podobně)
- Primární amenorea - první menstruace se nedostavila ani po dovršení patnácti let věku
U dospívajících dívek je však poměrně obtížné rozlišit, zda je některý z uvedených příznaků skutečně projevem poruchy cyklu, nebo zda se jedná o projev naprosto normální nepravidelnosti (zejména během prvních dvou let od první menstruace, kdy je až 50% cyklů anovulačních, tedy nedochází při nich k dozrání vajíčka).
Důvodem ke znepokojení je pouze polymenorea (příliš častá menstruace), hypermenorea (silné a déle než týden přetrvávající krvácení) či metrorágie (která může být projevem závažnějšího onemocnění). Při výskytu uvedených obtíží je namístě se svěřit alespoň jednomu z rodičů a navštívit lékaře.