Milostné vztahy
Každý člověk má od přírody potřebu vyhledávat společnost ostatních lidí. Někteří lidé jsou spíše samotáři, jiní se cítí dobře, jedině když jsou obklopeni spoustou ostatních lidí. Pro každého je však v životě důležité mít alespoň jednoho dobrého kamaráda nebo kamarádku. Kromě přátelství a náklonnosti však mezi lidmi vzniká také láska a sexuální náklonnost.
Když se dva lidé opravdu milují, chtějí spolu trávit co nejvíce času. Jsou totiž jeden pro druhého důležitější, než všechno ostatní.
Lidé, kteří se milují, chtějí být jeden druhému nablízku. A při vzájemných setkáních si uvědomují i svoji vzájemnou tělesnou přitažlivost. Začínají se spolu objímat, mazlit a líbat. Zejména při líbání na ústa jsou si zamilovaní lidé velmi tělesně blízcí.
Ale po nějakém čase si dva zamilovaní lidé chtějí být ještě bližší - chtějí se milovat, mít spolu pohlavní styk.
Rozdíly mezi chlapci a dívkami
Dívky jsou v tomto směru většinou poněkud zdrženlivější než chlapci. V rychlém přechodu od mazlení k sexuálním aktivitám jim brání nejen přirozená opatrnost, ale mnohdy i výchova spojená s varováním od rodičů před předčasným zahájením pohlavního života. U dívek je jistá opatrnost na místě, protože na rozdíl od chlapců mohou v důsledku pohlavního styku přijít do jiného stavu. Každý sexuální partner je tudíž pro dívku zároveň i potenciálním (možným) otcem jejího budoucího dítěte, bez ohledu na to, zda pár plánuje mít potomstvo či nikoliv.
Naproti tomu chlapci se většinou snaží vzájemné tělesné sblížení urychlit, protože už netrpělivě očekávají svůj první sexuální kontakt s dívkou.
Pro zdravý rozvoj milostného vztahu mezi dospívajícími je důležité, aby si příslušníci obou pohlaví tento odlišný rozdíl v přístupu k sexuálním aktivitám uvědomovali. Chlapec by se měl snažit respektovat, že pokud touží po pohlavním styku s ní, pak musí být trpělivý. A naopak, dívka by měla chápat, že chlapcův instinkt je velmi silný, a že pro něj není jednoduché své touhy a přání zcela plně ovládat. To ale neznamená, že by při prvním náznaku chlapcovy touhy po uskutečnění pohlavního styku měla hned podlehnout. V milostných vztazích by se každý měl řídit svým citem i rozumem.
V každém případě je důležité, aby se lidé, kteří se rozhodnou začít spolu žít pohlavním životem, měli doopravdy rádi, aby k sobě měli odpovídající citový vztah. Někteří lidé vyhledávají tělesné milování jenom proto, aby uspokojili sami sebe. V takovém případě je ale celkem zbytečné si nějakého partnera nebo partnerku hledat, protože k uspokojení sexuální potřeby stejně tak dobře poslouží masturbace.
Navíc u lidí, kteří vyhledávají milostné vztahy jen za účelem uskutečnění pohlavního styku a často střídají partnerky či partnery, existuje mnohem vyšší riziko přenosu pohlavních nemocí, tedy nemocí, které se šíří pohlavním stykem. Nehledě k tomu, že takoví lidé se ochuzují o citovou stránku vztahu.
Když už se mladí lidé natolik sblíží, že se cítí být připraveni na svůj první pohlavní styk, záleží opět hlavně na nich, jakým způsobem svoji společně sdílenou touhu uskuteční. Mnozí dospívající chlapci se na svůj první pohlavní styk sice na jednu stranu těší (podobně, jako se ještě o pár let dříve těšili na dárky pod vánočním stromkem), avšak na druhou stranu mívají obavy, že nebudou úplně přesně vědět, co a jak mají dělat. U dívek jsou obavy spojeny spíše s rizikem neplánovaného početí. Některé dívky se také obávají, že při prvním pohlavním styku budou mít nepříjemné pocity.
Ale pokud se dva lidé milují a vládne mezi nimi vzájemné porozumění, pak tyto obavy společně překonají.
- Pokud si dva lidé dobře rozumějí v běžném životě, pak je pravděpodobné, že si budou dobře rozumět i "v posteli". Protože už spolu nějaký čas chodí, dovedou si třeba i beze slov dávat najevo, co se tomu druhému líbí a co ne. Ostatně, pohlavní styk je svým způsobem jednou z forem komunikace mezi dvěma lidmi.
- Účelem pohlavního styku mezi dvěma lidmi, kteří se milují, není předvádět se jeden před druhým. Nejde o to podat na první pokus perfektní, tak říkajíc profesionální výkon, ale hledat k sobě cestu. Nějaký ten drobný neúspěch přece k hledání cesty patří. Konečně i neúspěch nám dává informaci o tom, co máme příště dělat jinak.
- Nepodceňuj svůj instinkt. U lidí jsou sice instinkty mnohem slabší než u zvířat, avšak přesto i lidé něco takového mají. Pokud si tedy mladý člověk při prvním pohlavním styku není jistý, zda to, co právě dělá, dělá správně, může se řídit svým instinktem.
Párové sexuální aktivity
Další nekoitální erotickou aktivitou je orální sex. Spočívá v dráždění partnerových / partnerčiných pohlavních orgánů ústy. Orální sex má tu výhodu, že při něm nemůže dojít k nechtěnému oplodnění, i když nemálo lidí tento způsob milování odmítá, protože kontakt mezi ústy a pohlavními orgány v nich vzbuzuje nechuť či rozpaky. Pro některé však může být orální sex ještě větším zdrojem příjemných pocitů, než klasická soulož.
Nikde není dáno, že hned první erotickou aktivitou, kterou spolu dva mladí lidé provozují, musí být soulož, tedy "klasický" pohlavní styk spojený se zaváděním chlapcova penisu do dívčiny pochvy. Naopak, naprosto přirozeným způsobem milování je, když se dva mladí lidé (začínající milenci) ke své první souloži "propracují" přes jiné erotické aktivity, které se nazývají nekoitální. Při nich nedochází k tzv. koitu, tedy vniknutí penisu do pochvy. Které aktivity to jsou?
Především vzájemné hlazení a mazlení, které se označuje jako petting a necking. Při něm se dva lidé navzájem dotýkají, avšak nedochází k vzájemnému kontaktu jejich pohlavních orgánů. Při pettingu se dva lidé (hlavně zpočátku) nemusejí úplně svlékat, ale mohou si na sobě ponechat spodní prádlo, což jim může pomoci překonat počáteční stud. Pokud už se dva lidé během takovéhoto "mazlení" navzájem dotýkají svých pohlavních orgánů, pak jedině přes spodní prádlo.
Petting a necking představují vhodné párové aktivity i pro začínající mladé dvojice, které dosud nejsou připraveny na vykonávání pohlavního styku.
K nekoitálním sexuálním aktivitám dále patří například vzájemná masturbace, při níž jeden partner dráždí rukou pohlavní orgány toho druhého. Vzájemná masturbace má pro mladé a méně zkušené páry značný význam. Při ní se totiž dva mladí lidé naučí poznávat tělo druhého, dávat jeden druhému najevo, co je mu příjemné a co nikoli, a konečně tímto způsobem mohou překonat stud a strach z pozdějšího pohlavního styku.
Soulož
Pohlavní styk v užším slova smyslu (tedy koitus neboli soulož) nastává tehdy, když partner pronikne penisem do partnerčiny pochvy (vagíny). Aby k tomu mohlo dojít, musí být pohlavní orgány obou partnerů na soulož připraveny.
Na straně chlapce je předpokladem úspěšně provedené soulože dostatečná erekce. Ale i pohlavní orgány dívky se na vzájemné spojení připravují. Tělo partnerky totiž produkuje různé tekutiny, které mají za úkol zvlhčit její pohlavní ústrojí a tím usnadnit vniknutí penisu do pochvy. Také pochva samotná se poněkud zpevní (díky tomu, že dojde k napnutí svalstva v jejích vnitřních stěnách).
Je velmi důležité, aby byly pohlavní orgány obou účastníků dobře připravené ke vzájemnému styku. K této přípravě slouží ta část milování, které se říká "milostná předehra". Během ní se milenci objímají a líbají, vzájemně se hladí a říkají si něžná slova. V žádném případě se nedoporučuje milostnou předehru vynechávat a "jít rovnou na věc". V takovém případě by totiž byl pohlavní styk spíše nepříjemný než příjemný.
Co když to nezvládnu?
Obavy většiny dospívajících z prvního pohlavních styku často vycházejí z neznalosti. Mnozí chlapci se například obávají, že se při prvním pohlavním styku "netrefí" penisem do pochvy. Ale soulož není nějaký jednorázový úkon, je to postupný proces. Pokud jsou pohlavní orgány dívky během milostné předehry dostatečně zvlhčeny, tak zavedení penisu do pochvy nečiní potíže. Možná, že penis několikrát sklouzne po vnějších pohlavních orgánech partnerky. Možná, že se to nepovede hned napoprvé. Ale to přece vůbec nevadí, protože dříve či později si penis už "sám cestu najde" (ostatně, už samotný tvar penisu je uzpůsoben k tomu, aby snáze pronikl do těla partnerky).
Někteří dospívající lidé se také domnívají, že při pohlavním styku stačí penis jednou zasunout do pochvy a už jej ponechat uvnitř. Ve skutečnosti je pohlavní styk přece jen o něco složitější, protože se během něj provádějí tzv. koitální (neboli kopulační) pohyby, při nichž se penis z pochvy buď částečně nebo úplně vysunuje a opět do ní zasunuje. Právě díky těmto rytmickým pohybům dochází ke vzájemnému dráždění pohlavních orgánů, které nakonec vede k pohlavnímu vyvrcholení neboli orgasmu.
Ať už je dospívající člověk jakkoliv poučen či informován, první pohlavní styk pro něj představuje zcela novou zkušenost,
a to zkušenost naprosto jedinečnou a neopakovatelnou, takže je jasné,
že ne všichni lidé jej prožívají stejným způsobem. Proto ani nějaké
"porady" se zkušenějšími kamarády, spolužáky a podobně nemusejí mít
žádný velký význam. Každý pohlavní styk je jedinečnou záležitostí mezi
dvěma lidmi, kterých se týká. Je dobré o něm dopředu něco vědět, avšak
záleží na každém mileneckém páru, jak bude svůj první pohlavní styk
prožívat.
Jak známo, pohlavní styk se dá provádět v různých tělesných polohách. K těm základním patří tzv. "misionářská poloha", při níž partnerka leží na zádech s nohama pokrčenýma v kyčlích a v kolenou a partner je k ní obrácen přední stranou těla.
Uvedená poloha je vhodná zejména pro začínající páry, protože oba dva, chlapec i dívka, mohou v této poloze regulovat hloubku zavedení penisu do pochvy. Pokud má dívka pocit, že chlapec zavádí penis příliš hluboko, může více pokrčit dolní končetiny, čímž hloubku pronikání penisu omezí. V jiných polohách tuto možnost nemá, nebo je jen velmi omezená.
Co když se tam nevejde?
Někteří chlapci se obávají, že se jejich penis do partnerčiny pochvy nevejde. Hloubka pochvy neboli vagíny činí přibližně 7 až 9 cm u dospívající dívky a 9 až 11 cm u dospělé ženy. Ze srovnání s běžnými rozměry penisu při erekci vyplývá, že při pohlavním styku se do pochvy nezavádí celý penis, nýbrž jen jeho část.
Během tzv. kopulačních pohybů, při nichž dochází střídavě k zavádění penisu do pochvy a jeho následnému (alespoň částečnému) vyjímání z pochvy, partner zpravidla "používá" nanejvýše jednu třetinu až jednu polovinu délky svého penisu. Muž nebo chlapec, který má nadprůměrně dlouhý penis, zpravidla zavádí do pochvy pouze jeho menší část.
Rizika spojená s pohlavním stykem
Bez kondomu ne!
Některé ženy a dívky na partnera naléhají, aby při souloži kondom nepoužíval. Jindy tomu může být naopak a kondom nechce použít partner. Avšak nechráněný pohlavní styk (tedy pohlavní styk bez kondomu) je spojen nejen s rizikem nechtěného početí, ale také s rizikem přenosu infekčních onemocnění včetně pohlavních nemocí. Nikdo není povinen riskovat svoje zdraví nechráněným pohlavním stykem.
I když ani kondom není stoprocentně účinný, je vhodné jej
používat jako ochranu před přenosem pohlavních nemocí i jako antikoncepční
prostředek, tedy prostředek na ochranu proti nechtěnému početí.
Účinnost kondomu při ochraně proti neplánovanému početí se pohybuje okolo 97%, pokud je správně použit.
Před použitím kondomu zkontrolujeme, jestli jeho obal není porušený (1.). Při otevírání obalu nepoužíváme nůžky, nůž ani zuby, obal pouze natrhneme v místě, kde je jeden z jeho okrajů již předem nastřižený (2.). Před nasazením kondomu na penis kondom nerozbalujeme (3.).
Sbalený kondom položíme na koneček penisu. Jednou rukou uchopíme rezervoár. To je takový výběžek, který se nachází uprostřed sbaleného kondomu. Pomocí druhé ruky kondom postupně rozbalujeme, a tím zároveň natahujeme na penis (4. - 5.). Postupně kondom rozbalíme tak daleko, kam až kondom dosáhne (5). Přitom jednou rukou stále držíme rezervoár. Když je kondom natažen, zůstane na jeho konci volný (prázdný) rezervoár, který slouží k zachycení spermatu během pohlavního styku (6.).
Pokud je nasazování kondomu součástí tzv. "milostné předehry", nemusí průběh milování nijak narušit. Partner si může nasazovat kondom buď sám, nebo mu jej může nasadit partnerka. V každém případě je vhodné si nejprve vše nacvičit "nanečisto", aby při pohlavním styku nenastaly komplikace.
Výběr partnera / partnerky a párová věrnost
Avšak nejdůležitějším způsobem ochrany proti přenosu pohlavních nemocí je opatrnost při výběru sexuálního partnera / partnerky a zachovávání věrnosti po celou dobu trvání vztahu.
Vhodný partner by měl být někdo přibližně stejného či blízkého věku, koho dobře známe (pokud možno delší dobu) a o kom víme, že chodí jenom s námi a nemá spoustu jiných partnerů.
Vhodný partner by měl být někdo přibližně stejného či blízkého věku, koho dobře známe (pokud možno delší dobu) a o kom víme, že chodí jenom s námi a nemá spoustu jiných partnerů.
Pokud je první pohlavní styk skutečně
první pro oba své účastníky, tak je riziko přenosu pohlavních nemocí
minimální. Poté je již důležité zachovávat tzv. párovou věrnost. To znamená, že po dobu trvání vzájemného sexuálního vztahu nebude nikdo z milenců vyhledávat pohlavní styk s někým jiným.
Samozřejmě, nakonec se může stát, že milostný vztah skončí, a že si každý najde nového partnera / partnerku. Pokud by všichni lidé byli dostatečně ohleduplní, tak by před navázáním dalšího, nového milostného vztahu nějakou dobu (alespoň pár týdnů) počkali, zda se u nich neobjeví nějaké příznaky pohlavních nemocí, a teprve když je všechno v pořádku, našli si nového partnera. Jenže ne všichni lidé jsou ohleduplní, a proto je třeba dávat si pozor, aby partner nebyl pohlavně nakažen. Proto je důležité s navázáním pohlavního života příliš nespěchat a naopak čekat, jak se partner projeví. Základem bezpečnějšího milování je vždy důvěra a párová věrnost.
K dalším rizikům pohlavního styku patří riziko předčasného početí. Ve věku, kdy dospívající či mladí lidé zahajují pohlavní život, jsou již dostatečně vyspělí na to, aby se z nich mohli stát biologičtí otcové a biologické matky. Sice existují tzv. antikoncepční prostředky, tedy prostředky zabraňující početí (v dnešní době se o nich již běžně učí děti už na základních školách), ale jejich spolehlivost není nikdy stoprocentní.
Potrat
Některé mladé páry spoléhají na to, že v případě nechtěného početí mohou vzniklý "problém" vyřešit potratem. To je invazivní zákrok, při kterém dochází k zahubení nenarozeného dítěte a vypuzení jeho pozůstatků z těla ženy či dívky.
Přestože za určitých okolností je umělé ukončení těhotenství legální, nelze jej považovat za vhodné řešení "následků" nechtěného početí. Potrat znamená nevratné ukončení těhotenství (tedy opravdu ukončení, nikoli jen "přerušení", jak se často potratu říká), a tím i usmrcení dítěte, které se vyvíjí v těle nastávající matky.
Lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu a žádný důvod (například studium, kariéra či osobní "pohodlí") není dost dobrý, aby ospravedlnil jeho zmaření.
Na žádost ženy či dívky lze potrat provést ještě ve dvanáctém týdnu těhotenství. V této době už nenarozenému dítěti tluče srdce, fungují ledviny, jsou vytvořeny jedinečné a nezaměnitelné otisky prstů, při dotyku sevře ručičku v pěst a speciálním přístrojem lze zaznamenat jeho mozkové vlny.
Věková hranice patnácti let
Sexuální aktivity mezi jedinci různých věkových kategorií řeší speciální právní úprava. Obecně platí, že pohlavní styk s osobou mladší patnácti let je zakázán a hrozí za něj trestní stíhání. Jiná věc ovšem je, pokud oběma dvěma partnerům dosud nebylo 15 let. V takovém případě by se sice dopustili jednání, které je zákonem zakázáno, ovšem vzhledem k jejich nízkému věku nenesou za své jednání trestní odpovědnost. Věková hranice trestní odpovědnosti totiž činí rovněž 15 let.
Dosud byla řeč o pohlavním životě mezi partnery opačného pohlaví, tedy mezi chlapcem a dívkou. Avšak může se stát, že dospívající člověk pociťuje sexuální náklonnost vůči osobě stejného pohlaví. Více informací na toto téma najdeš na stránce Nejsem homosexuální?